top of page
  • Obrázek autoraFilip Mihok

Tres Cruces - trojice vulkánů v poušti

Pár dní po výstupu na Ojos del Salado (6893 m n. m.) jsme s Martinem vystoupili na další šestku. Hned na to nám nabídla jedna evropská expedice na Ojos del Salado práci nosičů. Opět jsme tedy stáli na vrcholu tohoto obra.

Po patnácti dnech v poušti jsme si jeli odpočinout a nabrat síly před dalšími výstupy. Čekaly na nás vrcholy Tres Cruces - tři hory nad šest tisíc - hned vedle sebe.


________________________________________________

SUMMIT DAY - NEVADO TRES CRUCES, 6750 m n. m.

- záznam z deníku -

2.2.2023

________________________________________________


První noc v šesti


Řekněme, že noc v šesti tisících nebyla perfektní… Bolela mě hlava. Lapal jsem ze spaní po dechu. Občas jsem měl pocit, jako by mě někdo škrtil. Do toho jsem měl neustále plný nos. Člověk leží v malém stanu ve dvou. Cítil jsem se jako v kazajce. Občas jsem měl pocity klaustrofobie a strachu, že mi dochází kyslík. Martin to zvládal lépe, ale ani jemu se dobře nespalo.



Otoč se!


V pět ráno máme budíček. Obléct se do teplého oblečení ve stanu ve dvou, kde je sotva místo pro jednoho člověka, je výzva. Jako vždy, horkou vodu na čaj máme už připravenou v termosce z večera. Zmrzlá těla probouzíme horkým čajem. Já snídám bramborovou kaši ze sáčku a Martin zbytek koláče.


V šest vyrážíme. Už ze začátku není něco dobře. Po pár krocích jsem zadýchaný a musím si sednout na kámen. Asi jsem vyšel moc rychle, říkám si. Zpomalím. Dělám jeden pomalý krok za druhým. Nepomáhá to. Martin jde v pohodě. Jsem nad šesti tisíc metry, bylo by to normální, ale my už jsme dávno zaklimatizovaní, honí se mi hlavou. Ruce i nohy se mi třesou. Nemám sílu ve svalech. Mám dilema, jestli pokračovat, nebo sejít do stanu…


Po pár minutách se rozhoduji sestoupit do stanu. Martin pokračuje dál sám. Po zkušenostech z Ojos del Salado, kde jsme pomáhali čtyřem lidem s vysokohorskou nemocí sestoupit z 6800 m dolů, jsem nechtěl dopadnout stejně. Navíc tady není žádný člověk navíc, který by Martinovi pomohl. Byl by na to sám.


Ve stanu usínám a probouzím se až po dvanácté. Martin se chvíli po mém probuzení vrací. Byl rychlý. Dělám mu horký čaj.



Čas odejít


Po jídle a odpočinku sestupujeme do pěti tisíc do basecampu. Blíží se totiž na nás sněhová bouře a nechceme ji přečkávat tady v šesti tisících. Bohužel to znamená, že prostřední vrchol Tres Cruces Central odkládáme na jindy.



________________________________________________

SUMMIT DAY - TRES CRUCES NORTE, 6030 m n. m.

- záznam z deníku -

6.2.2023

________________________________________________



Dobré ráno

Kikirikííí, řve mi budík ve čtyři ráno. Čeká nás výstup na nejnižší vrchol z Tres Cruces - Tres Cruces Norte, 6030 m n. m.. Jako vždy začínáme snídaní, ať má tělo čas na trávení, než vyrazíme. Na vrchol je to 2,4 km a 1050 m stoupání


.


Volání výšin


Stoupáme svižným krokem nahoru. Je mi zima, taková mi ještě nebyla. Bohužel lezeme západní cestou, to znamená, že slunce neuvidíme dříve než po poledni, až překoná hřeben nad námi. Moc přestávek neděláme. Nechceme vychladnout. Je to náročné. Čekal jsem to snazší. Přece jenom je to jen šest tisíc. Pár dní zpět jsme lezli vyšší kopce. Asi jsem pořád vyčerpaný z předešlých výstupů.


Vrchol


Kolem desáté jsme na vrcholu. Martin jako obvykle byl přede mnou a čekal na mě nahoře. Děláme fotky, videa a dojídáme zbytek snacků.


Jdeme se ještě podívat na lagunu, která je v kráteru vulkánu. Po půl hodině už sbíháme zpět ke stanům, kde obědváme a odpočíváme. Ještě ten den se vracíme k refugiu. Dobře jsme udělali. Večer byla opět bouřka.



________________________________________________


Pokračování příště...

Kdybyste chtěli od Martina poradit nebo se pobavit jeho příběhy z hor, můžete tady:

9 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments