top of page
  • Obrázek autoraFilip Mihok

Tres Cruces - pokus druhý

Stopem jsme se opět po odpočinku ve městě vrátili zpět do naší milované pouště - místa klidu a bezčasí. První týdny v Atacamě mi trvalo, než jsem se na atmosféru pouště aklimatizoval. Ta vyprahlá prázdnota mě sžírala. I když často jsem se sám sebe ptal, je-li to pouští, nebo mým vnitřním nastavením mysli. Zda to není jen zrcadlení mého podvědomí a poušť je jen magnet, která to vše přitahuje do vědomí...


- záznam z deníku -

11.2.2023

_____________________________________


Takové to ráno...


Probouzím se do obyčejného rána - jednoho z takových, co jsem je v posledních týdnech zažíval často. To mi občas způsobovalo pocit "dejavu", i teď to pociťuji.


Jdu čůrat. Stojím na kamenné zídce za refugiem a pozoruji, jak se mraky ženou nad vrcholky Tres Cruces. Představuji si, jak tam s Martinem za pár dní stojíme a já z vrcholu pozoruji červené refugio, ve kterém teď odpočíváme.


Dopoledne se čas zastavil a my se v něm rochníme tak, jak nejlépe umíme. Já si čtu a Martin si hraje na mobilu. Náš klid nám bere jeden menší Chilan, který k nám vtrhl přesně v okamžiku, kdy jsem házel těstoviny do vroucí vody. Potkali jsme ho včera, když se se svou partou vraceli autem z BC Tres Cruces zpět do města. Chtěli totiž po nás, ať je vyfotíme. Ptáme se ho, co se děje... "Včera jsem v poušti vytratili sto litrový černý batoh. Pokoušíme se ho najít, ale zatím se nám nedaří. Když nám pomůžete, hodíme vás autem do BC do 5300 m n. m.", odpovídá. S Martinem neváháme a kývneme mu na to. To nám ušetří celý den a spoustu sil. Rychle si balíme náš nepořádek do batohů a skáčeme do auta. Batoh jsem našli a Chilan nás zavezl do BC, jak slíbil.



_____________________________________

Summit day - Tres Cruces Central, 6 630 m n. m.

- záznam z deníku -

14.2.2023

_____________________________________


Zima a bolest


Ráno je krušné. Zima se mi zarývá pod nehty. Spacáky nám kondenzací vzduchu za večer navlhly. Nespalo se mi dobře. Jsme v šesti tisících metrech. Vzduch je tady řidší. Během noci jsem měl občas pocity paniky z nedostatku kyslíku a návaly klaustrofobie. Dva chlapi v malém stanu o chlup širším než běžná postel.





Nahoru, máme to rádi!


Po probuzení do sebe lijeme horké čaje a ládujeme se zbytky rozdrolené buchty. Po snídani na sebe házíme zbylé vrstvy oblečení a vylézáme do rozbřesku nového dobrodružství. Dneska lezeme na Tres Cruces Central, prostřední vrchol z těch tří. Jde se nám dobře. Máme energii a nic nás nezdržuje. Občas silněji foukne, ale nic hrozného. Martin je opět přede mnou. Moc pauz neděláme, jen na rychlé přesnídávky.



Vrcholový průjem


Po pár hodinách chůze je před námi poslední úsek, strmý ledovec viditelně bez velkých trhlin. Nasazujeme mačky a do rukou bereme cepíny. Je to zábava, ale srdce mi bije adrenalinem. Vrchol je už na dosah. Dolézáme zbylé metry po balvanech a stojíme na vrcholu. Všechno nejlepší, Martine. Dneska má totiž narozeniny. Dává si narozeninovou Snickersku. Dvakrát si před naším odchodem dolů musel ještě odskočit, jelikož od rána měl slabý průjem, a pak se už otáčíme a spěcháme do stanu, ať si můžeme odpočinout. Čeká nás další noc v šesti tisících. Zítra ráno se chystáme na nejvyšší z vrcholů, Nevado Tres Cruces - 6 750 m n. m. Martin během týdne už podruhé.



_____________________________________

Pokračování příště...


Kdybyste chtěli od Martina poradit nebo se pobavit jeho příběhy z hor, můžete tady:

12 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page